Výstava o prezidentu T. G. Masarykovy v Shillerově altánu, ve Znojmě.
Zajímavý odkaz na zdigitalizovanou nahrávku hlasu Karla Čapka a prezidenta T.G.Masaryka
https://radiozurnal.rozhlas.cz/hlas-karla-capka-o-masarykovi-prednaska-s-nazvem-pravda-vitezi-7708134
a trocha k Novoročnímu nadčasovému zamyšlení (r. 2019) - zdigitalizovaný projev T.G.M. z r. 1931
https://radiozurnal.rozhlas.cz/objeveny-zaznam-prezidenta-masaryka-remeslne-politikareni-nestaci-poslechnete-si-7650537
Domácnost – ano, buď posvěcena a svatá,
Ale k tomu je především třeba, aby žena
nebyla domácím otrokem. T. G. Masaryk
Dítěti je první a hlavní školou rodina. A rodina, to se rozumí, ta míň vychovává, ta nevyučí dítě tím, co mu přikazuje, nebo zapovídá, u nás je ve všem, i v rodině, příliš mnoho kázání – jako spíš tím, co dítě doma vidí. Tedy jací jsou rodiče, matka, otec, jaký mají poměr k sobě a okolí, to má největší vliv na dítě. Prosím vás, když takové dítě pozoruje doma nesoulad a hádky rodičů, hrubost, neúctu, nepravdivost, jak může z něho, nepřemůže – li to v sobě úsilím, být slušný člověk?
Stejně důležitý je poměr dětí mezi sebou, starších k mladším. Myslím, že není dobře být jedináčkem. Mezi sourozenci platí přirozené právo stařešinství: starší vede, mladší ho poslouchají nebo aspoň napodobují. A zas máte poměr sester a bratří, starší bratr své sestry chrání, starší sestra je mladším sourozencům skoro maminkou. Tak máte už mezi dětmi předobrazení dospělého života. T. G. M.
Masarykovy ideály jsou žírnou půdou a ušlechtilým semenem našeho státu, ty živily již náš odboj v první světové válce, byly hlavní oporou státu v mírové době v letech 1918 – 1939 a byly nepřebernou studnicí živé vody, vlastenectví pro celý náš odboj za druhé světové války. Tyto Masarykovy ideály musíme však stále mezi sebou i nadále pěstovati, zušlechťovati a vzdělávati. Proto si přejeme, aby se naše politické strany k tomuto Masarykovu programu hlásily.
Jsme totiž přesvědčeni, že by právě Masarykovy ideály mohly všechny naše politické strany nejvíce sblížit. Nemůže nám však stačiti pouhé přiznání se k Masarykově demokracii, nýbrž je to nutné pak i skutky a stále prokazovat. Neboť také zde platí, že litera zabijí, ale duch oživuje. Svobodné slovo 1946
„Státy se udržují těmi ideály, z níchž se zrodily“.
T. G. Masaryk
Z myšlenek T.G.Masaryka
Pokládám naší samostatnost za možnou, jestliže budeme mravně zachovalí a k obraně své svobody vždy odhodlaní, jestliže budeme mít dostatek politického rozhledu k rozumné a poctivé politice uvnitř a na venek a bude-li v Evropě posílena demokracie.
Jsem si plně vědom politického významu dnešního dne pro Slovensko a celý náš stát. Od nových pánů biskupů si přeju jedno. Aby jako dobří pastýřové bděli nad náboženským životem katolického lidu – všechno ostatní pak bude přidáno. A mluvě o náboženském životě na Slovensku nemohu nevzpomenout slov miláčka Ježíšova: Bůh láska jest. Řekl li by kdo: Miluji Boha a bratra svého nenáviděl by, lhář jest. A tuto lásku, páni biskupové, mějte ke všem národům a jazykům našeho Slovenska.
T. G. Masaryk, Svobodné noviny r. 1921
„Každý máme, i stát, svojí křížovou cestu.“
T. G. Masaryk
„Rozčílení, není program.“ T. G. Masaryk
„Politici v demokracii: Hodnocení podle jejich výkonu a podle poctivosti v politických činech“.
T. G. Masaryk
Teorie má hodnotu pro praxi, poznávat je právě tak důležité jako jednat.
Práce a užitek nejsou smyslem života – čert je velmi pracovitý, kutí ve dne v noci, a přece je hloupý.
Aspoň náš čert český a slovenský. Jsem pro věcnost, pro poznání věcí konkrétních. Ne pragmatism, ale konkrétism, bylo by mým heslem.
„Nebát se a nekrást.“ T. G. Masaryk
Hus – miluj pravdu.
Komenský – apoštol humanity, hlasatel harmonie ve všem a všude, pracoval pro národ, prací pro celý svět a ten svět celý zchodil. Je uznaným učitelem národ – pravý a první vědomý panevropan.
Palacký – z filozofie naší historie čerpal zásady naší politiky a té politiky se činně účastnil.
Havlíček – Duch moderní, energický, ale vždycky opatrný, kritický, vědomý své národní odpovědnosti, zkrátka vzor demokratického žurnalisty. T. G. Masaryk
Každý člověk má svou filozofii, chcete-li, svou metafyziku.
Skutečně filozofické vědy jsou jenom dvě: Logika s noetikou a metafyzika.
Filozofie – tím slovem se rozumí jednak jakási moudrost, hlubší jakési poznání a vědění, a za druhé celkový názor na svět a na život. T. G. Masaryk
Lidové noviny 18.10.1922
Komunistická duše
…..Jest jí tedy příjemnou a veselou zábavou dočítati se o falši, zradě a ničemnosti vládnoucích vrstev a miluje mrskání bičem…
A Rudému právu nutno je přiznati, že o tuto příjemnou a veselou zábavu svých čtenářů pečuje měrou štědrou, pilně a vydatně, udržující takto složitou komunistickou duši v ustavičném veselí.
O národu:
Žili jsme v nesvobodě, a každá nesvoboda brání charakteru vyvinout a rozvinout se plně po svém vnitřním zákonu.
Ať čemukoli sloužíš, drž se reality. Realitou je přece i duchovnost, duše lidská, mravní řád, Bůh a věčnost. Teprve s nimi žijeme plný život v plné a celé skutečnosti. T. G. Masaryk
Pravá kritika není negace ani svalování odpovědnosti na druhé, ale spolupráce a odpovědnost.
Lidé málo uvažují, co se hodí pro nás, často se jen opičí po cizím, místo aby se z cizího poučili.
Základ demokracie: Svobodná kritika a veřejná kontrola.
Demokracie je zárukou míru. T. G. Masaryk
čtvrtek 11.10. 2018
Demokracie
Eticky je demokracie zdůvodněna, jako politické uskutečňování lásky k bližnímu. Věčné k věčnému nemůže být lhostejné, věčné nemůže ho vykořisťovat a znásilňovat.
Demokracie pravá, založení na lásce a úctě k bližnímu a k bližním všem, je uskutečňování Božího řádu na zemi.
Demokracie je názor na život, spočívá v důvěře v lidi, v lidskost a lidství, a není důvěry bez lásky, není lásky bez důvěry.
Demokracie je diskuse.
Demokratický ideál není jen politický, je sociální a hospodářský. Komunisty odmítám. Bez individualizmu, bez nadaných a vynalézavých jedinců, bez schopných vůdců, bez géniů práce pro společnost, se nedá rozumně a spravedlivě organizovat. 
V demokracii člověk člověku nesmí být prostředkem.
Demokracie potřebuje vůdců, ne pánů.
Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby.
Jsme národem tělem, duší demokratický, má – li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat nedostatky, ale ne překonávat demokracii.
Demokracie sama lidi nevychová. Slušní, opravdoví lidé se vychovávají rodinou, školami, církvemi, státní správou, literaturou, žurnalistikou a tak dále.
T. G. Masaryk
"Už od mnoha starověkých myslitelů jsme slýchávali slova, že lidé pořád jsou, co byli. Člověk se svými základními touhami a ideály zůstává. Každý, kdo se odhodlá přispět ke změně sociálních poměrů, kdo chce nějak účinně přispět k tomu, aby člověk žil šťatnější život, musí vědět, co lidé jsou. Je jisté, že je i v duchu Masykově řečeno: Dříve filozofové o světě přemýšleli, o to však běží změnit jej! Abychom však mohli svět měnit, musíme umět použít všeho,co filozofové ve svém nejlepším úsilí o světě již vymyslili, co o světě poznali a zvláště co poznali o duchu lidském, neboť kořen zla i všeho dobra tkví v lidském duchu a jeho potřebách. Masaryk nás naučil, jak nahlédnout do dění v moderní lidské duši. Československý národ nežije na světě v isolaci. Jeho osud je určován také ideologiemi, které procházejí světem. V tom smyslu je naše existenční otázka určována světově, v tom smyslu je světová. Budeme li umět včas rozpoznat dobré od zlého, správné od nesprávného, pravdivé od lživého, mravné od nemravného, poctivé od věrolomného, potom najdeme vždycky správné a přiměřené místo pro své světové působení a nebude se nic ve světě dít bez nás a snad proti nám. Nic pak neohrozí naší lidskou a národní svobodu. Masaryk nás také totiž učil, jak dosáhnout svobody lidské, která je předpokladem svobody národní. Nikoliv naopak! Abychom byli svobodni, musíme se naučit být duchovně zdraví. Světem běží od počátku moderní doby řada ideálů, které při bližším rozboru se ukáží jako ideály nemocného ducha, rozežraného pochybovačností a nedostatkem víry.
Jednou se člověk chytá jako záchrany před smrtí rozumu, jindy utíká k citu, jindy zase k vůli, jindy opět se domnívá, že spása je nasycení žaludku, nebo že pomůže masa, nebo církev, nebo stát, nebo národ, nebo revoluce a tak dále. Nebo si není vůbec jist a říká si, že hlavní je dosáhnout jakýmkoliv způsobem osobního štěstí nebo praktického užitku nebo moci. Mnoho a mnoho ideálů a praktických cílů si vymysleli lidé, aby byli na světě, co nejvíce šťastni. A každý ten ideál měl už své nadšené přívržence a každý byl nakonec opuštěn. A znova hledání, nové přívrženectví, nové zklamání. Masaryk si dal velikou práci a ukázal nám, jaký zmatek vládne v duši moderního člověka. Ukázal, že tento zmatek skončí katastrofou. Přivodí revoluci – ale co potom? Bližší je nám Masaryk, který nás učil myslit o nás a pro nás. Je potřeba mít odvahy, hlavně k drobné, denní, šedivé práci."
Dr. Josef Navrátil - Masaryk a dnešek r.1947
