Nadčasový Tomáš Baťa
A máme tady nový rok a k němu také spoustu očekávání, co nám přinese. Kéž by to bylo jen to dobré, jak jsme si přáli. Snad by stačilo málo, zamyslet se nad tím, kam vlastně kráčíme a čeho chceme dosáhnout. Finanční krize hýbe světem a nevyhnula se bohužel ani naší krásné vlasti. Jak s ní ale bojovat, aby se nám dobře žilo a nemuseli jsme se obávat z budoucnosti?
Nadčasový odkaz Tomáše Bati z roku 1932 nám dává odpověď na tuto otázku:
"Příčinou krize je především morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek.
V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu.
V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací.
Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku.
Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je potřeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem".
Jak jednoduché, jak prosté. Jen se nabízí další otázka: "Proč to tak nejde???"
Věřme, že se nám znovu obnoví důvěra, kterou nenacházíme v těch, kteří nám vládnou..... 
Věřím na slunce, i když nesvítí,
věřím na lásku, i když ji necítím,
věřím v Boha, i když mlčí.
nápis na zdi židovského ghetta